Mandragora zazářila v Chronosu
Přestože klub Chronos vznikl v prostorách bývalé Sokolovny v Pasekách již před dvěmi lety, konají se zde akce spíše pro užší okruh návštěvníků. Firmy zde pořádají večírky pro zaměstnance, dále sál slouží i pro svatby, plesy a další soukromé akce. Také se v poslední době do Pasek vrátily rockotéky.
Koncertů však tento středověký interiér moc nezažil. Byla by škoda nevyužít originálního sálu plného obřích soch a masivních trámů jako kulisu pro rockové koncerty.
V sobotu 18. prosince zde zahrály dvě kapely Mandragora a Orfeus Beat. Posluchač vchází do starší oprýskané budovy malým nenápadným vchodem, jako do stavební buňky. Jaké je pak jeho překvapení, když se před ním objeví velkolepý sál jako vystřižený z filmu Pán prstenů nebo Robin Hood. Stěny jsou vykládané velkými kamennými kvádry, obří sochy lemují celý interiér. Strop je zdoben masivními trámy a velkým kulatým dobovým lustrem. Dominantu pódia tvoří obří hodiny připomínající řeckého Boha času Chrona.
Po osmé hodině večerní zahájili koncert mladíci z Orfeus Beat. Nespoutaná energie tryskala z jejich elektrofonických nástrojů jako láva z právě probuzené sopky. Hudba, kterou hrají, připomínala zlaté časy big beatu, kdy světu vládli Black Sabbath, Deep Purple a Led Zeppelin. Vzhledem k tomu, že se skupina právě vrátila z nahrávacího studia, bude možno si ji brzy poslechnout i z domácího CD přehrávače. Zahráli asi pětačtyřiceti minutový koncert a po nich nastoupila ostřílená Mandragora.
Koncert Mandragory byl jako obvykle hudební lahůdkou. Zahájilo ho dlouhé intro doprovázené světelnou show reflektorů, která v historickém sále působila až strašidelně. Kapela při něm postupně nastoupila na pódium, zpěvačka v bordó šatech jako poslední a pomalu se rozjížděla první skladba Horko. Koncert doprovázela videoprojekce, takže každá píseň měla svůj specifický videoklip: Život je loď, Zizi, Rakety, Mars, Taxman a další. Zazněly i tři nové skladby: Laurel a Hardy, Callboy a Buddy Goddy a lze jen doufat, že se někdy v budoucnu dočkáme nového CD. Výraznou částí koncertu byla píseň Stroje, při níž se za skupinou pomalu rozhýbal obří hodinový stroj. Zpěvačka v podivné paruce se na chvíli změnila v těžkopádně se pohybujícího robota. Text písně zněl dramaticky a výhružně: „Svět se změní v data digitálních her a čas bude jenom vata na vyplnění děr.“
Předností kapely je rázná dechová sekce, energická zpěvačka a kombinování tvrdých hudebních prvků s jazzovými harmoniemi. Odpálení několika malých ohňostrojů během koncertu bylo už jen příslovečnou rozinkou na dortu. Jejich vystoupení trvalo dvě hodiny.
Reportáž také zde v Jabloneckém deníku a také na www.festivaly-koncerty.info